Pekingská univerzita zahraničních studií, neboli BFSU, patří k nejprestižnějším univerzitám v Číně. Spadá pod přímou správu Ministerstva školství a je součástí Inovativní platformy mimořádných studijních oborů 985 a Projektu 211. Nachází se v pekingské čtvrti Chaj-tien v severozápadní části Pekingu a je rozdělena třetím silničním okruhem na východní a západní kampus.

Pekingská univerzita zahraničních studií je první vysokou školou cizích jazyků v Číně. Předchůdcem BFSU byl rusky mluvící tým třetí pobočky Čínské protijaponské vojenské a politické univerzity, která se později přeměnila v Jan-anskou školu cizích jazyků, jež spadala pod přímou správu vedení Ústředního výboru strany. Po založení Čínské lidové republiky, kdy byla škola pod správou Ministerstva zahraničních věcí, se roku 1954 přejmenovala na Pekingský institut cizích jazyků a roku 1959 se sloučila s Pekingskou akademií rusistiky. Od roku 1980 spadá pod přímou správu Ministerstva školství a roku 1994 změnila jméno na dnešní Pekingskou univerzitu zahraničních studií.

Na univerzitě se v současné době vyučuje 101 cizích jazyků. Fakulta evropských jazyků a Fakulta asijských a afrických jazyků tvoří v současné době v Číně největší základnu pro studium méně rozšířených jazyků, patří mezi první projekty Ministerstva školství Číny na výstavbu oborů se specifickými rysy. BFSU se hlavně zaměřuje na výuku cizích jazyků a literatury, ale současně otevírá také programy v jiných oborech, jako jsou například humanitní vědy, právo, ekonomie, management atd.

BFSU nabízí v současnosti následující jazykové obory (pořadí odpovídá době vzniku oboru): ruština, angličtina, francouzština, němčina, španělština, polština, čeština, rumunština, japonština, arabština, kambodžština, laoština, sinhálština, malajština, švédština, portugalština, maďarština, albánština, bulharština, svahilština, barmština, indonéština, italština, chorvatština, srbština, hauština, vietnamština, thajština, turečtina, korejština, slovenština, finština, ukrajinština, holandština, norština, islandština, dánština, řečtina, filipínština, hindština, urdština, hebrejština, perština, slovinština, estonština, lotyština, litevština, irština, maltština, bengálština, kazaština, uzbečtina, latina, zuluština, kyrgyzština, paštština, sanskrt, páli, amharština, nepálština, somálština, tamilština, turkmenština, katalánština, jorubština, mongolština, arménština, malgaština, gruzínština, ázerbájdžánština, afrikánština, makedonština, tádžičtina, tswanština, ndebelština, komorština, kreolština, šonština, tigriňština, běloruština, maorština, tongánština, samojština, kurdština, bislamština, daríjština, tetumština, divéhština, fidžijština, maorština z Cookových ostrovů, kirundština, lucemburština, rwandština, niueština, neomelanéština, čičevština, sesothština, sango, tamazight, javánština a paňdžábština. Univerzita dodržuje duch sloužit potřebě národní strategie, vyučují se zde veškeré národní jazyky států, s nimiž má Čína diplomatické vztahy.

Dnes má BFSU 33 vzdělávacích a výzkumných institucí. Mnohé z nich byly založeny teprve v posledních letech. Patří k nim například Mezinárodní fakulta pro postgraduální studium, společně řízená BFSU a Nottinghamskou univerzitou (Velká Británie), Akademie jazykových věd BFSU, Akademie zahraničních studií BFSU, Akademie regionálního a globálního řízení BFSU, Akademie srovnávacích studií mezicivilizační a interkulturní komunikace BFSU. Založením Fakulty BFSU, Fakulty globální správy a Fakulty mezinárodního vzdělávání univerzita podporuje reformu systému vzdělávání talentovaných studentů. Bývalá Fakulta asijských a afrických studií byla reorganizována a rozdělena na dvě samostatné fakulty — Fakultu asijských studií a Fakultu afrických studií. BFSU má také jedno klíčové výzkumné středisko sociálních věd pod správou Ministerstva školství: Národní výzkumné středisko cizích jazyků a vzdělávání, jedno výzkumné středisko pod správou Státní jazykové komise: Národní výzkumné středisko rozvoje jazykových schopností, čtyři střediska studií regionů a států pod správou Ministerstva školství (Středisko studií střední a východní Evropy, Středisko japonských studií, Britské studijní středisko a Kanadské studijní středisko), 37 středisek studií regionů a států registrovaných pod Ministerstvem školství a tři výzkumná střediska mezilidských vztahů pod správou Ministerstva školství (Čínsko-indonéské výzkumné středisko mezilidských vztahů, Čínsko-francouzské výzkumné středisko mezilidských vztahů a Čínsko-německé středisko mezilidských vztahů). BFSU vydává čtyři časopisy CSSCI (Výuka a výzkum cizích jazyků, Zahraniční literatura, Mezinárodní fórum a Mezinárodní sinologie), jeden časopis CSSCI rozšířený (Výuka cizích jazyků v Číně) a další časopisy (Ruština v Číně, Čínský žurnál aplikované lingvistiky, Mezinárodní výuka čínštiny, Výuka angličtiny, Germanistická studia, Frankofonní studia, Studium regionů a globálního rozvoje atd.). BFSU také provozuje Nakladatelství cizojazyčného vzdělávání a výzkumu, které je považováno za největší nakladavatelství v Číně věnující se vydávání cizojazyčných knih a audiovizuálních a digitálních produktů.

BFSU má 121 bakalářských oborů, přičemž 44 z nich se v Číně vyučuje výhradně jen na BFSU. Nabízí také navazující studijní programy v šesti hlavních oborech: literatura, ekonomie, management, právo, vzdělávání a historie. Tyto programy zahrnují doktorské programy ve dvou předmětech (cizí jazyky a literatura, management a inženýrství), magisterské akademické studijní programy v 11 předmětech (právo, politologie, marxistické teorie, aplikovaná ekonomie, čínský jazyk a literatura, cizí jazyky a literatura, žurnalistika a komunikace, management a inženýrství, průmysl a podnikové řízení, vzdělávání a světová historie) a magisterské profesní studijní programy v osmi předmětech (finance, mezinárodní obchod, výuka čínštiny jako cizího jazyka, překladatelství / tlumočnictví, žurnalistika a komunikace, právo, účetnictví a MBA). Program cizích jazyků a literatury byl ohodnocen jako A+ při celonárodním hodnocení v roce 2017, a získal tak nejvyšší možné ocenění v Číně. Podle světového žebříčku nejlepších univerzit QS byly v roce 2018 dva předměty, lingvistika a moderní jazyky, zařazeny mezi 100 nejlepších na světě, což je vyšší skóre, než jakého dosáhly jiné čínské university. Na BFSU je dnes celkem 5600 vysokoškoláků, 3100 postgraduálních studentů (magisterských a doktorských) a 1600 zahraničních studentů.  

BFSU věnuje pozornost akademickému rozvoji svého pracoviště. V současnosti je na univerzitě více než 1200 učitelů pracujících na plný úvazek či podpůrných zaměstnanců a téměř 200 zahraničních učitelů z 60 zemí a regionů. Více než 90 % učitelů má zahraniční studijní zkušenosti.

BFSU rozvíjí svou činnost i na mezinárodním poli. Spolupracuje s 313 univerzitami a akademickými institucemi z 91 států a regionů. Mezi nimi jsou Nottinghamská univerzita (Velká Británie), Škola orientálních a afrických studií (SOAS) v Londýně, Národní institut orientálních jazyků a civilizací v Paříži (INALCO), Moskevská státní lingvistická univerzita, Univerzita v Göttingenu (Německo), Univerzita Sapienza v Římě, Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti, Jagellonská univerzita v Krakově atd. BFSU také působí jako partner zahraničních univerzit při provozování 23 Konfuciových institutů v 18 zemích Asie, Evropy a Ameriky. Díky tomu se BFSU řadí na první pozici s největším počtem Konfuciových institutů v zahraničí. Patří k nim Konfuciův institut v Norimberku-Erlangenu (Německo), Konfuciův institut v Bruselu (Belgie), Konfuciův institut na Vídeňské univerzitě (Rakousko), Konfuciův institut na Univerzitě Sapienza v Římě (Itálie), Konfuciův institut v Krakově (Polsko), Konfuciův institut v Liege (Belgie), Konfuciův institut  Düsseldorfu (Německo), Konfuciův institut na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti (Maďarsko), Konfuciův institut v Sofii (Bulharsko), Konfuciův institut na Univerzitě Palackého (Česká republika), Konfuciův institut v Mnichově (Německo), Konfuciův institut Fakulty výuky čínštiny jako cizího jazyka na Univerzitě Malaya (Malajsie), Konfuciův institut na Korejské univerzitě zahraničních studií (Korejská republika), Konfuciův institut v Barceloně (Španělsko), Konfuciův institut na Moskevské státní lingvistické univerzitě (Rusko), Konfuciův institut na Zayedově univerzitě (Spojené arabské emiráty), Konfuciův institut v Londýně (Velká Británie), Konfuciův institut na Tiranské univerzitě (Albánie), Konfuciův institut na Univerzitě v Göttingenu (Německo), Konfuciův institut na Brookesově univerzitě v Oxfordu (Velká Británie), Konfuciův institut na Kolombské univerzitě (Srí Lanka), Konfuciův institut na ESCP-Europe v Paříži (Francie) a Konfuciův institut na Maryknollské škole (Spojené státy americké).

   Knihovna na BFSU má skoro 1,45 milionu knih, více než 2,22 milionu e-knih, 1123 periodik a 97 databází. Většinu fondů tvoří publikace ať už čínské, nebo cizojazyčné zaměřené hlavně na jazyk, literaturu a kulturu. V posledních letech knihovna rozšířila své sbírky o knihy a periodika z oblasti politiky, práva, diplomacie, ekonomie, žurnalistiky a managementu. Nepřetržitě využívá nejnovější informační technologie k vybudování otevřené, vzájemně propojené, inteligentní, inovativní a integrované informační struktury, jež dala vzniknout skvělým platformám, jako je například vícejazyčný oficiální web, BFSU online, softwarová platforma atd. Vícejazyčný oficiální web, který byl spuštěn v roce 2015, je dostupný v 50 cizích jazycích. V roce 2018 byla BFSU uvedena na seznamu Ministerstva školství jako jedno z pilotních středisek v programu, který podporuje využívání AI technologií na čínských univerzitách.

V průběhu své dlouhé historii BFSU vždy naplňovala své motto „Otevřenost a tolerance, erudice a praktika“ (兼容并蓄、博学笃行) a v kombinaci s požadavky národního strategického rozvoje vznikla idea vzdělávání, které je otevřené, osobité, vynikající a erudované. Po ukončení studia tak bránu univerzity opouštějí absolventi s vysokou kvalifikací, kteří pracují na špičkových pozicích v Číně i v zahraničí, v oblasti diplomacie, překladatelství, vzdělávání, ekonomie a obchodu, žurnalistiky, práva, financí atd. Mezi absolventy z BFSU pracovalo více než 400 jako velvyslanci a přes 2 000 jako radové na velvyslanectví, díky čemuž se BFSU těší pověsti „kolébky diplomatů Číny“.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        

    V současné době BFSU v duchu své dlouholeté tradice nadále usiluje o vysokou úroveň zdělávání a stabilní rozvoj univerzity. Klade důraz na výchovu kvalitních, inovativních, mezioborových a vícejazyčných profesionálů s vlasteneckým cítěním, mezinárodním rozhledem, kritickým myšlením a mezikulturními dovednostmi. V rychlém tempu odpovídajícím potřebám dnešní doby buduje univerzitu na světové úrovni s čínskými charakteristikami.

(Aktualizováno 23. září 2019)